Nervová soustava je jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších systémů v lidském těle. Zahrnuje komplexní síť nervů a buněk, které umožňují komunikaci mezi mozkem a tělesnými orgány, což nám dává schopnost motorických dovedností, vnímání, zpracovávání informací, a také například reagování na podněty. Mimo jiné má nervová soustava na svědomí naše emocionální reakce a chování. Nicméně, když se nervová soustava dostane do dysbalance, může to mít značný vliv na naše fyzické a duševní zdraví. Taková nerovnováha může nastat následkem několika různých faktorů. Jedním z nejčastějších jsou chronický (dlouhodobý) stres, trauma, nezdravý životní styl, úzkosti, deprese, a jiná onemocnění či neurologická poranění. A právě jóga je výborným nástrojem k udržení oné rovnováhy. Pojďme nahlédnout do fungování nervového systému maličko více do hloubky, abysme lépe porozuměli roli, kterou jóga v této oblasti má.
Neuroplasticita
Neuroplasticita je schopnost mozku reorganizovat svou strukturu a funkci v průběhu života jedince. Mozek tedy není statický orgán s neměnnou strukturou, ale naopak je schopen adaptovat se a měnit se na základě nových zkušeností, učení a paměti. Mozek je tak schopen změn v neuronálních spojeních, růstu nových synapsí. Koncept neuroplasticity je přelomovým ve výzkumu mozku a důkazem toho, že náš mozek můžeme během života několikrát přeprogramovat. Nesmíme však opomenou fakt, že stejně tak jako nám neuroplasticita umožňuje kladně přeprogramovat synaptické spoje například při nápravě nežádoucích vzorců chování, tak může mít i negativní dopad, způsobený například chronickým stresem, depresí, traumaty, maladaptivním učením (Pokud se neustále opakují špatné vzorce chování nebo myšlení, neuroplasticita může tyto vzorce zesílit), apod. Jóga může hrát významnou roli při podpoře neuroplasticity a zlepšení funkce mozku.
Dvě hlavní složky nervové soustavy
Nervová soustava se skládá ze dvou hlavních složek: centrální nervové soustavy (CNS) a periferní nervové soustavy (PNS). CNS zahrnuje mozek a míchu, které slouží jako centrální řídící jednotky. PNS se pak skládá z nervů, které spojují mozek a míchu s různými částmi těla, a to včetně orgánů, svalů a kůže. PNS se poté dělí na dvě části - somatický nervový systém, zodpovědný za pohyby kosterního svalstva, a autonomní nervový systém, související s fungováním vnitřních orgánů a fungující převážně nezávisle na vůli člověka. Autonomní nervový systém řídí životně důležité tělesné funkce, jako jsou zejména srdeční a dechové frekvence, ale i řadu dalších tělesných procesů (trávení, pocení,..).
Autonomní nervový systém
Autonomní nervová soustava se skládá ze dvou hlavních částí: sympatického a parasympatického nervového systému. Tyto dvě části spolupracují a fungují jako protichůdné síly, aby udržovaly rovnováhu a odpovídaly na různé situace.
Sympatický nervový systém
Sympatický nervový systém je často spojován s "boj nebo útěk" reakcí, která se aktivuje v reakci na stresové nebo ohrožující situace. Když se tento systém aktivuje, dochází k nárůstu srdečního tepu, rozšíření dýchacích cest, zvýšení krevního tlaku a uvolnění glukózy do krve, což nám dává rychlou energii pro zvládání stresu. Sympatický nervový systém je také spojován s "freeze" reakcí, tedy kompletním zamrznutím a resignací, když máme pocit, že není cesty ven. Tento typ reakce je podle výzkumů právě spojován s depresí.
Práce s sympatickým nervovým systémem
Ačkoli sympatický nervový systém je nezbytný pro přežití a reakci na krizové situace, časté a dlouhodobé aktivace mohou mít negativní vliv na naše zdraví a pocity celkové pohody. Jeho dlouhodobá aktivace může vést k chronickému stresu, úzkostem a depresím. Pro udržení rovnováhy je důležité se naučit, jak zmírnit aktivaci sympatického nervového systému v situacích, kdy není nutná reakce "boj nebo útěk". To můžeme dosáhnout například pravidelným relaxačním a dechovým cvičením, pomalými jógovými pozicemi, meditací a mindfulness.
Postechněte si podcastovou epizodu o tom, jak může jóga pomoci při stresu a úzkosti.
Parasympatický nervový systém
Parasympatický nervový systém je spřádán s reakcí "odpočívej a trav", což je stav relaxace a regenerace. Když je aktivován parasympatický nervový systém, snižuje se srdeční tep, dýchací rytmus se zpomaluje, začínáme se cítit uvolněněji a trávící systém se stává efektivnějším.
Práce s parasympatickým nervovým systémem
Pro podporu a udržení rovnováhy v autonomní nervové soustavě je důležité zaměřit se na aktivity, které podporují aktivaci parasympatického nervového systému a snižují stresové reakce. Například již zmíněný pomalý a vědomý pohyb v podobě jógy či intuitivního pohybu, a také relaxační dechová cvičení.
3 hlavní funce, které má nervová soustava
Obdržení vstupů (informací o tom, co se děje okolo nás)
Mozek zpracovává a integruje obdržené informace
Vytvoření výstupů (pohyb, chování, reakce,...)
Tím, že změníme vstupy, můžeme změnit finální výstupy. Tedy to, jak reagujeme na určité situace!
Čím více vstupů obdržíme, tím lépe můžeme regulovat naše výstupy
Exterocepce - monitorování prostoru okolo nás pomocí všech 5 smyslů
Interocepce - vnímání pocitů a senzací v těle
Propriocepce - vědomí o pozici těla v prostoru a změnách vznikajících ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností
Zpracování informací mozkem
Pojďme si představit dvě části mozku, k lepšímu porozumění zpracovávání informací - Amygdala a Prefrontální kortex.
Amygdala je součástí "primitivního" limbického systému. Generuje emoce jako vztek, hněv, strach, úzkost a další.
Prefrontální kortex je naopak součástí Neokortexu, oblasti mozku spojené s racionálním myšlení, vědomým rozhodováním, plánováním a kontrolou emocí.
Amygdala a Prefrontální kortex spolu vedou nekonečný dialog o jedné větě - "Je to bezpečné?" Emocionální Amygdala vždy reaguje jako první a Prefrontální kortex jí její reakci buď potvrdí, nebo vyvrátí.
Bohužel ne vždy dokáže Prefrontální kortex Amygdalu úspěšně konfrontovat, a to zejména u jedinců potýkajících se s depresemi, úzkostmi a posttraumatickým stresem (PTSD). V těchto případech je aktivita Prefrontálního kortexu utlumena a člověk není schopen racionálně posoudit zda je reálně v bezpečí či nebezpečí.
Jak tedy mozku říci, že jsme opravdu v bezpečí? Změnou vstupů! Může se jednat o vědomý sken našeho prostředí (toho, co vidíme, slyšíme, cítíme,...), sken našeho těla, vědomého a pomalého dýchání a jemným vědomým pohybem (jógou).
Závěrem
Pravidelná praxe jógy, která zahrnuje plynulé a uvědomělé pohyby a dýchání, může pomoci snížit aktivaci sympatického nervového systému a posílit aktivaci parasympatického nervového systému. Tímto způsobem může somatická jóga přispět k celkovému pocitu klidu, vyrovnanosti, bezpečí a pohody v našem životě. Jak vidíte tak jóga, dech a somatické techniky hrají důležitou roli při práci s nervovou soustavou a udržování její zdravé funkce. Pamatujte však, že i přes velkou řadu benefitů jóga není náhradou za profesionální terapie a zdravotní péči.
S láskou,
Jana | Živly
E-BOOK ZDARMA
Somatická jóga a techniky pro regulaci nervového systému a pocit lásky a bezpečí ve vlastním těle.